„Dnes jedeme!“

Nebyl to ani rok, co nám bylo oznámeno, že bychom mohli být první skupina, která by měla výměnu s Ruskem a najednou tu stojíme s těžkými kufry v 5 hodin ráno a čekáme na spoj, který nás dostane do Prahy. Vlastně to byla 2 města, která nám pomohla se dostat do Ufy. Naše Praha a jejich Petrohrad.

Nervozita a stesk po domovině postupně odpadávaly s krátící se cestou.

V Ufě jsme měli tu čest navštívit muzikál i baletní představení v jejich krásných divadlech (co si budeme, Rusové si na divadla potrpí a šlo to vidět).  Dokonce připravili malé představení jen pro nás!

Pár hodin jsme strávily i na hodinách v jejich škole (matika v ruštině byla až podezřele jednoduchá).

Samozřejmě jsme se seznámily s jejich kulturou, ochutnaly snad všechna Ruská jídla a dokonce si hrály 2 dny na horaly na Uralu.

Nic netrvá věčně, a tak i naše výměna skončila. Myslím, že po nás musela na letišti nastoupit úklidová služba a setřít podlahu po všech těch slzách, které jsme při loučení nepochytaly do kapesníků.

Sliby se ale dodržují, tak upřímně doufám, že se zase všechny znova sejdeme a je jedno, jestli na půdě Ruské nebo České.

fotogalerie

Magdaléna Kořínková, 6.OB